Zaměstnanci mají právo účastnit se řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace, mohou založit radu zaměstnanců a v řádných volbách zvolit zástupce pro oblast BOZP. Zástupce pro oblast BOZP nemá takové pravomoci jako odborová organizace, ale může k celkové situaci v BOZP na pracovišti také významně přispět.
Zástupcem zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se podle Směrnice Rady č. 89/391/EHS ze dne 12. června 1989, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rozumí každá osoba zvolená, určená nebo jmenovaná v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi, aby zastupovala zaměstnance v otázkách BOZP. Mimo jiné mají zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP právo požádat zaměstnavatele, aby přijal vhodná opatření, a předložit mu k tomuto účelu návrhy ke zmírnění rizik pro zaměstnance nebo k odstranění zdrojů nebezpečí.
Jejich práva a povinnosti jsou v zákoníku práce upraveny v části 5. (§ 101 – 108), která se týká BOZP, dále v části 12., která se týká informování a projednávání a jejich voleb (§ 276 – 278, § 281 – 285). Tento zástupce pro oblast BOZP je také zmiňován v normě ČSN EN ISO 45001 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky s návodem k použití.
Zástupcem zaměstnanců pro oblast BOZP spolu s odborovou organizací musí být informován o záležitostech BOZP, zúčastňuje se jednání týkajících se BOZP, zaměstnavatel s nimi musí některá opatření projednat, například určení odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, o některých informovat, například o výběru a poskytování pracovnělékařských služeb.
Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupci pro oblast BOZP zajistit školení umožňující jim řádný výkon jejich funkce a zpřístupnit jim právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP a doklady o vyhledávání a vyhodnocení rizik, opatřeních k odstranění rizik a k omezení jejich působení na zaměstnance a k vhodné organizaci BOZP, evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí z povolání (zástupci pro BOZP se zúčastňují také objasňování příčin a okolností pracovních úrazů); dále doklady o výkonu kontroly a opatřeních orgánů, kterým přísluší výkon kontroly nad BOZP a umožnit jim při kontrolách těchto orgánů přednést své připomínky.
Zaměstnavatel je s nimi povinen projednat také stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.
Zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP spolupracují také s odborně způsobilými fyzickými osobami k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Společně domlouvají nejméně jednou v roce prověrky BOZP na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele. Mohou si stanovit pravidelná setkání, na kterých řeší například podněty ke zlepšení nebo skoronehody.
V podniku může být zvoleno více zástupců zaměstnanců pro BOZP – nejvýše jeden zástupce na 10 zaměstnanců. Jejich funkční období trvá 3 roky.
Musí být zvolen v řádných volbách, které vyhlašuje zaměstnavatel na základě písemného návrhu podepsaného nejméně jednou třetinou zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru nejpozději do 3 měsíců ode dne doručení návrhu. Volební proces může být pro někoho zdlouhavý a složitý, ale opravdu nelze zástupce jen tak jmenovat, jak se dotazovali někteří naši čtenáři.
Za podobným účelem může být zvolena také Rada zaměstnanců. Neznamená to ale, že pokud působí v podniku odborová organizace nebo Rada zaměstnanců, nemůže tam být zástupce pro BOZP. Pokud u zaměstnavatele tyto orgány nepůsobí, je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance a jednat s nimi přímo.
Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace. Některé záležitosti podle zákoníku práce zaměstnavatel projednává pouze s odborovou organizací, například výpovědi nebo okamžité zrušení pracovního poměru; hromadné úpravy pracovní doby, práce přesčas, možnost nařizovat práci ve dnech pracovního klidu a noční práci; množství požadované práce a pracovní tempo; způsob a výši náhrady škody nebo nemajetkové újmy při pracovních úrazech. Zaměstnavatel může vydat nebo změnit pracovní řád jen s předchozím písemným souhlasem odborové organizace. Spolurozhoduje s odborovou organizací o přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb a o jeho čerpání.
Odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů.