Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2023

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2023 zaznamenal pokles o 9 případů proti roku předcházejícímu a dosáhl celkového počtu 78 případů. Rozdílný byl i počet událostí (75) ve srovnání s rokem 2022 (86).

V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–296 případů za rok (průměrně 250). V dalších čtrnácti letech (2003–2016) se již počet dostal pod hranici 200 případů a činil 103−199 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval se shodným počtem případů (94). V letech 2021 a 2022 tento pokles dále pokračoval (87 případů) a v roce 2023 bylo zaznamenáno historické minimum, a to 78 případů.

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech v roce 2023 měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice, kolejiště). Při 27 událostech se smrtelně zranilo 28 zaměstnanců. Z toho se 6 případů událo v železniční dopravě, u všech šlo o sražení chodce vlakem nebo vagonem. V roce 2016 došlo k meziročnímu snížení počtu usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR na 611 osob (tj. pokles o 127 osob). Tento trend pak pokračoval a další velký pokles byl evidován v roce 2020 na 518 osob, tj. o 100 osob méně. V roce 2021 bylo evidováno osob 532 a v roce 2022 pak 528 osob. Pro rok 2023 se uvádí odhadem údaj 530 zemřelých osob.

Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,1 %, na závažných úrazech již 14,6 % a na smrtelných dokonce 39,0 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím více se na tom podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů při autonehodách se událo v odvětví Doprava a skladování (H.), a to 11.

Dalším velmi častým druhem nehod byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze střechy apod.) a také pády na osobu (předmětu, břemene, stroje a stromu).

Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (CZ-ISCO). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále na činnosti a zaměstnání zraněného zaměstnance.

Nejčastější příčinou u zaměstnance bylo používání nebezpečných postupů a způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru, což se stalo celkem v 9 případech. U zaměstnavatele to byla nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli (17 případů).

Byly zaznamenány 3 události, při nichž zemřeli vždy dva zaměstnanci (autonehoda, udušení a vražda). V roce 2016 nebyl zaznamenaný žádný hromadný případ. Ženy utrpěly čtyři smrtelné pracovní úrazy, z toho dva při autonehodě. Také byl zaznamenaný po mnoha letech jeden případ mladistvého zaměstnance, a to pád (14 m) ze střechy do nezakrytého stavebního otvoru pro světlík, protože se odepnul z jistícího lana.

Tabulka č.1 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v letech 2014–2023

rokpočet pojištěncůsmrtelné pracovní úrazyčetnost na 10 000 pojištěncůprocento z pracovních úrazů s pracovní neschopností
celkemženmladis- tvých
20144 464 057116100,260,26
20154 507 0121321200,290,28
20164 571 305105400,230,22
20174 671 82594410,200,20
20184 732 737123600,260,27
20194 732 88994500,200,21
20204 690 373105200,220,25
20214 708 16587700,180,19
20224 747 94987500,180,20
20234 766 86778410,160,18

Tabulka č. 2 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2023 (VÚBP)

pořadíkódskupina nehodpočet%
1.13Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje)1924,4
2.56Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně1620,5
3.21Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (vč. břemenem na něm)1316,7
4.22Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji67,7
541Pád na osobu – stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí56,4
642Pád na osobu – břemene, nákladu přepravovaného strojem45,1
728Zasažení elektrickým proudem45,1
Nejčastěji zastoupené skupiny nehod, celkem ze 786785,9

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily následující typy nehod:

  • Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (včetně mobilního stroje) – 19 případů

Většinou se jednalo o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o řízení automobilu a následný střet s jiným vozidlem nebo pevnou překážkou, a to stromem (5 případů) a domem (1 případ). Čelní střet automobilů byl evidovaný u 2 případů, střet automobilů zezadu byl zaznamenaný 1x a vyjetí z komunikace a převrácení nákladního automobilu na bok také 1x. Jeden případ byl pravděpodobně způsobený indispozicí řidiče. Zavinění těchto havárií bylo většinou na straně zraněného zaměstnance jako řidiče, v menší míře i jiných osob.

  • Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

Bylo evidováno 16 případů, z toho byly tři pády z lešení (z výše 4, 10 a 15 m). Ze střechy spadli dva pracovníci, dva propadli střešní krytinou, dva nezakrytým stavebním otvorem a jeden do výtahové šachty. Dále to byly dva pády z výše a po jednom z bednění, z lávky (z 6 m), do lomu (z 11 m) a ze závěsné plošiny (dokonce z 35 m).

  • Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem

V této skupině nehod došlo k 13 případům. Ve 3 případech se jednalo o autonehodu, tedy sražení a přejetí chodce nákladním automobilem. V šesti případech to bylo sražení a přejetí pracovníka vlakem nebo posunovaným vozem. Čtyři úrazy byly způsobené vysokozdvižným vozíkem, a to sražením, přiražením k nákladnímu automobilu a převrácením.

  • Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

V těchto šesti případech se jednalo o stisknutí strojem v automatickém režimu, kdy si pracovník stroj nevypnul, než do něj vstoupil. Jednalo se o střihací výrobní linku, balicí linku, tryskací stroj, upichovací stroj a zemní vrtací zařízení. Došlo k přimáčknutí trupu, hlavy nebo více částí těla.

  • Pád na osobu – stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo k 5 pádům předmětu na osobu. Ve dvou případech šlo o pád káceného stromu na pracovníka, který jej kácel. V ostatních případech to bylo přimáčknutí k zemi pásovým dopravníkem, sjetí plošiny a pád sloupku plotu.

  • Pád na osobu – břemene, nákladu přepravovaného strojem

Čtyři zaměstnanci utrpěli úraz při strojní manipulaci s břemenem při skladování. Při vykládce kamionu vysokozdvižným vozíkem došlo k pádu nákladu, při manipulaci jeřábem se přeřízl úvaz a došlo k pádu plechů a jindy uvolněný úvaz způsobil pád trubky (1100 kg). V posledním případě byl pracovník zavalený balíkem slámy.

  • Zasažení elektrickým proudem

Čtyři zaměstnanci utrpěli úraz při zasažení elektrickým proudem. Jednalo se o elektrický výboj v kobce odpojovače, elektrický proud v rozvaděči a elektrický oblouk v koši montážní plošiny. Jeden úraz se odehrál po vystoupení z nákladního vozidla, které se korbou dotklo drátů vysokého napětí.

Vybrané závady BOZP v roce 2023:

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

  • Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli – 17 případů
  • Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění – 14 případů
  • Neprovedené školení zaměstnance, chybějící lékařská prohlídka – 11 případů
  • Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP 6 – případů

Chyby na straně zraněného pracovníka:

  • Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání  v ohroženémprostoru – 9 případů
  • Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu práce (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické – 5 případů
  • Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP – 4 případy

Ohrožení jinými osobami:

  • Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru – 1 případ
  • Úmyslné ohrožení – hádka, napadení – 1 případ

Tabulka č. 3 Smrtelné pracovní úrazy v ČR v roce 2023, činnost

kódčinnostpočet%
13Ošetřování živočichů, chovatelské práce včetně veterinárních zákroků11,3
14Těžba, soustřeďování dříví33,8
21Rozpojování horniny33,8
26Činnosti spojené s provozem energetických zařízení22,6
31Strojní zpracování45,1
42Opravy, údržba (strojů a zařízení)45,1
43Revize, měření, zkoušení (strojů a zařízení)33,8
51Příprava staveniště, demolice22,6
52Práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské1316,7
54Stavba a údržba komunikací56,5
55Rekonstrukce a údržba staveb22,6
61Doprava silniční a závodová2329,4
62Doprava kolejovými dopravními prostředky11,3
66Skladování včetně obsluhy skladových a manipulačních zařízení56,4
81Chůze, přecházení apod. pohyb mezi objekty, pracovišti56,4
83Pedagogické činnosti22,6
Celkem ČR78100,0

Nejčastější jevy

Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (70 případů, tj. 90 %). Byly způsobené zejména dopravními nehodami, pády osob a pády předmětů na osoby. Dále pak sražením mobilním strojem a kontaktem se stacionárním strojem.

Nejčastější příčinou byla nesprávná organizace práce a neinformovanost mezi zaměstnavateli (17 případů). Celkem bylo evidováno 115 závad BOZP.

Porušených předpisů bylo shledáno 125, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma), a to 68. U dopravních nehod podniky neporušily žádný předpis, většina porušení byla na straně zaměstnance a jiné osoby. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno ve 24 případech zraněnému zaměstnanci a ve 39 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 3 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků a porušení několika předpisů.

Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (třída 83) vykázali v letech 2017–2022 nejvíce případů, v roce 2023 celkem 19. Řemeslníci a opraváři (hlavní třída 7) vykázali nejvíce případů v letech 2014–2016, a to 48 v roce 2014. V roce 2023 již jen 18.

Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2023 byl 47 a medián 49 let.

Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se stavebnictvím (20 případů), dále dopravou a skladováním (15 případů) a potom zpracovatelským průmyslem (13 případů).

V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenány 3 smrtelné pracovní úrazy.

Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů (27) vykázala doprava a skladování.

Činností s největší četností smrtelných pracovních úrazů byla doprava silniční a závodová (23 případů), dále práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (13 případů).

Hromadné smrtelné pracovní úrazy se udály tři, při každém zemřeli dva zaměstnanci. Jednalo se o dopravní nehodu (sražení vlakem), udušení v šachtě odvzdušnění horkovodu a vraždu střelnou zbraní.

Došlo ke 4 smrtelným pracovním úrazům žen. Jednalo se o dvě autonehody, stisknutí automatickou balicí linkou a vraždu.

Pod vlivem alkoholu byly způsobeny čtyři případy, a to při práci s kladivem pád na kámen (s 0,6 promile a THC), pád ze 4 m z lešení, autonehoda (1,6 promile) a vstup do kolejiště, kde projížděl posunovaný vůz (2,4 promile). Údaje o obsahu alkoholu nebyly v některých letech uváděny. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřený v roce 2006 (3,5 promile) po pádu ze střechy. V roce 2019 to byly 3,0 promile po pádu z lešení z výšky 7 m.

Celkem v 67 případech (86 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 11 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 166 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 114 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

Převážná většina (59, tj. 77 %) zraněných zaměstnanců bylo české státní příslušnosti, dále příslušnosti ukrajinské (12 případů), slovenské (4 případy), jeden příslušnosti polské a jeden gruzínské. Těchto 18 cizích státních příslušníků bylo zraněno v 11 případech po pádu osoby, ve 3 případech při autonehodě a po jednom případu sražením vlakem, sražením vysokozdvižným vozíkem, zasažením vysokým napětím a úmrtím.

Tabulka č. 4 Smrtelné pracovní úrazy v ČR v roce 2023, zdroje úrazu

kódzdroje úrazu (ESAW)počet%
12-13Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky2937,2
11Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování67,7
9-10Stroje a zařízení mobilní a stabilní56,4
1-2-3Budovy, stavební konstrukce, povrchy2025,7
14Materiály, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky, prach56,4
6-7-8Ruční nářadí mechanické/nepoháněné11,3
15Nebezpečné látky a přípravky, látky radioaktivní, biologické33,8
5Motory, systémy pro přenos a skladování energie45,1
18-20Živé organismy a lidské bytosti, fyzikální jevy a přírodní živly56,4
16-17-19Ochranná a kancelářská zařízení, hromadný odpad
99Ostatní zdroje
Celkem ČR78100,0

Graf uvádí podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v odvětvích podniků v roce 2023 v ČR

graf1.png




zdroj: bozpinfo.cz