Nedávno vyšla ve Sbírce zákonů dlouho očekávaná novela zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, pod č. 318/2025 Sb. Cílem této novely bylo mimo jiné ulehčení práce odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik (dále jen OZO v prevenci rizik) a koordinátorů BOZP na staveništi (dále jen koordinátor), snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů, posílení digitalizace v souvislosti k vedením dokumentace odborně způsobilými osobami. Podívejme se nyní na významné změny.
V § 7 odst. 3 se definuje pojem kontrolované pásmo jako zřetelně a viditelně označený prostor, stavebně oddělený od pracovního prostředí, je-li to možné, kde se provádějí činnosti, které na základě vyhodnocení rizika představují riziko pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců, a který je zajištěný proti vstupu nepovolané osoby.
Nejasnosti ohledně významu pojmu potřebné znalosti, aby zaměstnavatel mohl zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, vedly k úpravě § 9 odst. 3 písm. a). Nově to jsou znalosti, které odpovídají požadavkům zkoušky z odborné způsobilosti podle § 10 odst. 1 v rozsahu odpovídajícím odbornému nebo profesnímu zaměření činnosti zaměstnavatele.
Ust. § 9 odst. 7 stanovuje, že pokud plní na jednom pracovišti zaměstnavatele úkoly v prevenci rizik více než 1 odborně způsobilá osoba, zaměstnavatel písemně určí, kdo bude provádět koordinaci jejich činnosti. Zde se doplňuje také odst. 8, že péče vedoucích zaměstnanců o BOZP podle § 101 odst. 2 (péče o BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají) a § 302 písm. c) zákoníku práce (vedoucí zaměstnanci jsou povinni vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat BOZP) není odstavcem 3 (o povinnosti mít OZO v prevenci rizik) dotčena.
Podle § 10 odst. 2, kde se hovoří o praxi, která je jedním z předpokladů odborné způsobilosti fyzické osoby k činnostem koordinátora, bude postačovat praxe 1 rok také v případě, že fyzická osoba získala kromě vysokoškolského vzdělání v oblasti stavebního zaměření také vysokoškolské vzdělání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Podle § 10 odst. 4 se zavádí možnosti vést požadovanou dokumentaci elektronickým způsobem a již neplatí povinnost opatřovat tyto seznamy vlastnoručním podpisem. OZO v prevenci rizik a koordinátor pro každý kalendářní rok vede v listinné nebo elektronické podobě chronologický seznam smluv o výkonu své činnosti jako OZO v prevenci rizik a koordinátora, který opatřuje svým jménem, popřípadě jmény, příjmením a číslem osvědčení, a uchovává jej po dobu 5 let ode dne skončení kalendářního roku, k němuž byl veden. Rovněž opatřuje zpracované dokumenty související s výkonem své činnosti jako odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátora svým jménem, popřípadě jmény, příjmením a číslem osvědčení.
V § 11, který se týká zvláštní odborné způsobilosti, se v odst. 2 zrušuje písmeno b) týkající se věku odborně způsobilého zaměstnance k práci na technických zařízeních stanovených prováděcím právním předpisem.
V § 14, pojednávajícím o koordinátorovi, se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které znějí:
„(5) Koordinátor po celou dobu svého určení stanovuje opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a koordinuje
a) spolupráci mezi zhotoviteli, a to včetně těch, kteří se na staveništi střídají,
b) činnosti zhotovitelů za účelem ochrany zaměstnanců a prevence pracovních úrazů a rizik a
c) vzájemnou informovanost zhotovitelů o aktuálním stavu prací a přijatých opatřeních pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi.
(6) Povinnost koordinátora podle odstavce 5 se vztahuje také na osoby podle § 12 (OSVČ – pozn. redakce).
(7) Koordinátor zajišťuje ode dne jeho určení povinnost zhotovitelů podle § 101 odst. 3 a 4 písm. a) zákoníku práce (informování zaměstnavatelů na jednom pracovišti o rizicích apod.) prostřednictvím průběžného seznamování zhotovitelů s plánem a jeho aktualizacemi.“
V § 14 odst. 9 (původní § 6) jsou vyjmenovány situace, kdy se neurčuje koordinátor. Zde se doplňuje se písmeno d), že se koordinátor neurčuje také při přípravě a realizaci staveb
„d) sítí technické infrastruktury35)
- v elektroenergetice o nízkém napětí,
- v plynárenství o tlakové hladině do 4 bar,
- elektronických komunikací.
Plán BOZP (§ 15) zpracovává a aktualizuje koordinátor. Zadavatel stavby je povinen tento plán podepsat a zavázat všechny zhotovitele včetně osob podle § 12, popřípadě jiné osoby, k součinnosti s koordinátorem po celou dobu přípravy a realizace stavby a k plnění veškerých opatření stanovených koordinátorem (§ 14 odst. 4). Upřesňuje se, že v plánu musí být uvedeny kromě stávajícího pracovní činnosti s ohledem na rizika plánovaných prací. Nově se vkládají nové odstavce 3 a 4, objevuje se plán v omezeném rozsahu pro případ záchranných a likvidačních prací v souvislosti s řešením mimořádné události nebo prací při odstraňování následků havárií, požárů, výbuchů a poruch zejména sítí a zařízení technické infrastruktury37), které představují závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, majetku nebo životního prostředí. Tento plán také zpracovává a aktualizuje koordinátor a považují se za něj vypracované pracovní a technologické postupy a je na staveništi používán pouze do doby odstranění události, pro kterou byl zpracován. Podle nového odst. 4 § 15 se na práce údržby technologického zařízení, při níž nejsou prováděny stavební práce na staveništi, nelze-li je podle jejich povahy podřadit pod činnosti podle § 3 odst. 1, se plán nezpracovává.
Posílily se pravomoci koordinátora. Podle § 15 odst. 6 je povinen dát bezodkladně pokyn zhotoviteli nebo osobě podle § 12 k přerušení prací, pokud jsou fyzické osoby vystaveny bezprostřednímu ohrožení bezpečnosti, života nebo zdraví. Koordinátor o této skutečnosti informuje stavbyvedoucího38). Práce musí být přerušeny až do doby zjednání nápravy. Tato pravomoc se zároveň promítla i do § 18 odst. 2 – povinnosti koordinátora při realizaci stavby a do § 16, povinností zhotovitelů, kde se doplnilo písm. c) a d). Zhotovitel je povinen:
c) plnit opatření stanovená koordinátorem a vyžadovat plnění těchto opatření od ostatních zhotovitelů včetně osob podle § 12, které pro ně vykonávají činnosti podle § 3 odst. 1,
d) na pokyn koordinátora podle § 15 odst. 6 přerušit práci.
Mění se ustanovení týkající se akreditace podnikající fyzické nebo právnické osoby k provádění zkoušek z odborné způsobilosti (§ 20).
První akreditace se uděluje na dobu 3 let. Tato doba bude následně na žádost držitele akreditace nebo oprávnění prodloužena o 10 let, jestliže držitel akreditace v uvedené době soustavně prováděl. Součástí žádosti o udělení nebo změnu akreditace je písemná dokumentace o způsobu provádění zkoušek z odborné způsobilosti, periodických zkoušek nebo zkoušek ze zvláštní odborné způsobilosti a nově etický kodex zkušební komise. V § 20 se vkládají nové odstavce 4 až 7 týkající se zrušení akreditace MPSV.
Osoba, které byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona udělena akreditace, je povinna do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat žádost o změnu akreditace, jejíž součástí bude etický kodex zkušební komise podle § 20 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Marným uplynutím této lhůty akreditace zaniká. Povinnost předložit etický kodex zkušební komise má též osoba, k jejíž žádosti bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o udělení akreditace a toto řízení nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončeno.
Zákon č. 318/2025 Sb. nabývá účinnosti 1. listopadu 2025, s výjimkou části třetí (týká se nařízení vlády o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech), která nabývá účinnosti 1. ledna 2026. Se změnou tohoto zákona se mění i další právní předpisy, které budou předmětem samostatného článku.
zdroj: bozpinfo.cz