U mladých pracovníků existuje častější riziko pracovního úrazu než u jiných věkových skupin. Důvodem může být jejich nezralost a nezkušenost, nedostatečná péče o BOZP u zaměstnavatele, která má být právě této věkové skupině věnována zvýšeně.
Mladým pracovníkům musí být uložena práce, která je pro ně vhodná, a mělo by jim být poskytnuto odpovídající školení a zajištěn příslušný dohled. Zaměstnavatel musí respektovat, že pro pracovníky mladší 18 let platí zvláštní pravidla.
Agentura EU-OSHA připravila materiály (viz níže), které mohou zaměstnavatelé zaměstnávající mladé pracovníky využít při přípravě směrnice týkající se BOZP.
Mladiství zaměstnanci a zákoník práce
O ochraně mladistvých pracovníků obecně pojednává Směrnice Rady 94/33/ES z roku 1994. Hovoří se zde o minimálním věku pracovníků, zákazu práce dětí až na výjimky jako například u kulturních a obdobných činností, o pracích zakázaných mladistvým, pracovní době. Konkrétní opatření při zaměstnávání mladistvých uvádí hlavně zákoník práce. Zaměstnavatelé jsou povinni vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u nich zaměstnáni. U zaměstnance mladšího 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více základních pracovněprávních vztazích nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně. Přestávka musí být mladistvému zaměstnanci poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Odpočinek mezi směnami musí být alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin.
Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců jsou dále uvedeny v § 243 – 247 zákoníku práce. Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji. Zakazuje se je zaměstnávat prací přesčas a prací v noci (kromě práce nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání) a také pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.
Práce, kterými nesmějí být mladiství dále zaměstnáváni, určuje vyhláška 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích. Jedná se například o práce rizikové, práce spojené s expozicí zde vyjmenovaným nebezpečným chemickým látkám nebo chemickým směsím, práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity energetického výdeje nebo hmotnostní limity při manipulaci s břemeny, práce ve výškách nebo na zařízeních vysokého elektrického napětí. Některé práce je umožněno omezeně vykonávat z důvodu přípravy na povolání. Podle zákona č. 309/2006 Sb. mladiství zaměstnanci nesmějí pracovat v kontrolovaném pásmu, které zaměstnavatel zřizuje pro práci s nebezpečnými látkami a biologickými činiteli. Obsluhovat vyhrazená technická zařízení mohou také pouze dospělé osoby.
Podle § 247 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci, pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Zaměstnanci pracující na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr musí na vstupní prohlídku pouze v případech uvedených v § 59 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, i když jsou mladiství.
Mladí lidé a pracovní úrazy
Mladí lidé jsou často na brigádách zaměstnáni na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a na ty se vztahuje stejná právní úprava jako pro výkon práce v pracovním poměru kromě bodů vyjmenovaných v § 77 odst. 2 zákoníku práce. To znamená, že i stejná bezpečnost práce a ochrana zdraví. Pokud se stal úraz studentovi na praxi ve firmě v rámci přípravy na povolání, nemá uzavřenou pracovní smlouvu, nevzniká nárok na plnění ze zákonného pojištění zaměstnavatele pro případ jeho odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Ale to ještě neznamená, že se zaměstnavatel, na jehož pracovišti se úraz stal, zbaví odpovědnosti. Došlo-li ke škodě při praktickém vyučování u právnické nebo fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, odpovídá za škodu právnická nebo fyzická osoba, u níž se praktické vyučování uskutečňovalo (§ 391 odst. 3 zákoníku práce).
Podle loňské statistiky pracovní úrazovosti se v České republice stalo 43 959 pracovních úrazů spojených s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Ve věkové skupině 15 – 17 let, kde ještě není mnoho lidí v pracovním procesu, to bylo 62 pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny, z toho 1 závažný, a ve věkové skupině 18 – 25 let se stalo 6 308 pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny, z toho 97 závažných. Mezi nejčastější úrazy patří různé pády osob, pády předmětů na osobu nebo dopravní nehody. Aby se stávaly co nejméně, už na praxích v rámci přípravy na povolání by mladí lidé měli být na pracovišti do BOZP zapojováni, měli by se učit poznávat rizika a řešit pracovní problémy.
zdroj: bozpinfo.cz