Úvod
Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2021 klesl oproti roku předcházejícímu o 18 případů a dosáhl celkového počtu 87 případů. Na tomto poklesu se nejvíce podílelo odvětví Stavebnictví (F.), kde byl evidován značný úbytek počtu případů.
V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–296 případů za rok (průměrně 250). V dalších čtrnácti letech (2003–2016) se již počet dostal pod hranici 200 případů a činil 103─199 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval se shodným počtem případů (94). V roce 2021 tento pokles dále pokračoval, a bylo tak zaznamenáno historické minimum. Průměrný počet případů v těchto pěti letech (2017─2021) byl 101.
Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech v roce 2021 měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice, kolejiště). Při 31 událostech se smrtelně zranilo 32 zaměstnanců. Střet vlaku nebo vagónu s chodcem způsobil případy dva, dále to byl střet vlaku s vlakem a pád z vlaku. V roce 2009 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR pod hodnotu 1 000 (901 případů). Tento trend dále pokračoval až do roku 2013 (654 usmrcených osob). Tím došlo i ke snížení počtu takto vzniklých smrtelných pracovních úrazů (32 případů, tj. 4,9 %). V letech 2016 a 2017 počet usmrcených osob při dopravních nehodách opět klesl až na hodnotu 577. V roce 2019 bylo evidováno 618, v roce 2020 pak 518 a v roce 2021 jen 532 usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích.
Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,4 %, na závažných již 13,2 % a na smrtelných dokonce 39,1 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě.
Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze schodů, na rovině ap.) a pády na osobu (předmětu, břemene, stroje, zeminy ap.). Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 31 % (27 případů).
Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (CZ-ISCO). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále na činnosti a zaměstnání zraněného zaměstnance.
Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán vysokou zaměstnaností v tomto odvětví (počet pojištěnců), ale četnost případů (0,11) je nižší než hodnota za ČR (0,18). Autonehody se na případech ve zpracovatelském průmyslu podílely jen čtyřmi smrtelnými pracovními úrazy (dvě havárie vozidla a dvě sražení chodce).
Nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů a způsobů práce zaměstnancem, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru, celkem ve 27 případech. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2021 zaznamenala 3 události, při nichž zemřelo celkem sedm zaměstnanců, tedy stejně jako v roce 2020. V roce 2016 nebyl zaznamenán hromadný případ žádný. Ženy utrpěly sedm smrtelných pracovních úrazů, z toho čtyři při autonehodě.
1 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR
Analýza smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v České republice v roce 2021, vychází ze souboru dat uložených v databázi smrtelných pracovních úrazů, kterou udržuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Ke stanovení relativních ukazatelů byly použity údaje ze Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Českého statistického úřadu, získané zpracováním dat z administrativního zdroje informačního systému ČSSZ (počet pojištěnců).
Základními ukazateli smrtelné pracovní úrazovosti jsou: počet nově hlášených případů smrtelných pracovních úrazů v daném roce a četnost smrtelných pracovních úrazů vyjádřená počtem smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců.
1.1 Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2021
V roce 2021 bylo v informačních systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) zaznamenáno celkem 87 případů, převážně smrtelných pracovních úrazů. Tyto případy již nepodléhají statistickému zjišťování, kromě smrtelných pracovních úrazů ČR obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR. Také mohou zahrnovat úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy apod., které nejsou odškodňovány (tabulka č. 1). Z toho bylo zaznamenáno:
- 87 případů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, které byly hlášeny oblastním inspektorátům práce (OIP).
- žádné případy v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ, které by byly hlášeny obvodním báňským úřadům (OBÚ).
Počet takto evidovaných smrtelných pracovních úrazů v informačním systému VÚBP tedy v roce 2021 činil:
- celkem: 87 případů; počet klesl oproti předcházejícímu roku o 18 případů (ze 105 na 87),
- ženy: 7 případů (tj. 8,0 %); vyšší počet než průměrná hodnota za předchozích 10 let (5 případů),
- mladiství: žádný smrtelný pracovní úraz, předchozí takový případ byl zaznamenán v roce 2017 a 1998.
Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců činila 0,18. Podíl případů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zaznamenal hodnotu 0,19 %.
1.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v ČR
Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti za poslední období je dokumentován časovými řadami základních ukazatelů za posledních deset let, počínaje rokem 2012. Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů je znázorněn v grafu č. 1.1, vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců je znázorněn v grafu č. 1.2. Konkrétní hodnoty ukazatelů jsou uvedeny v tabulkové části (tab. č.1).
V roce 2013 došlo k mírnému poklesu počtu případů. V letech 2014 a 2015 byl zaznamenán nárůst až na 132 případů a v letech 2016 a 2017 opět pokles počtu až na 94 případů. V roce 2018 počet i četnost opět znatelně stouply. V roce 2019 se hodnoty ukazatelů vrátily na hodnoty roku 2017 a v roce 2020 byl evidován stejný počet případů jako v roce 2016 (105). V roce 2021 došlo k poklesu obou ukazatelů na historické minimum, zaznamenáno bylo jen 87 případů. Graf č. 1.3 zobrazuje srovnání časových řad bazických indexů těchto ukazatelů, kde bazickými hodnotami jsou hodnoty v roce 2012. Na dlouhodobém poklesu smrtelné pracovní úrazovosti se nejvíce podílely změny v organizační struktuře národního hospodářství, odstraňování rizikových prací a jejich nahrazování automatizací a mechanizací. Projevuje se vliv zlepšujícího se způsobu prevence a řízení BOZP v ČR.
Graf č. 1.4 zobrazuje strukturu smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 2012–2021. Celkový počet smrtelných pracovních úrazů je rozčleněn do tří skupin úrazů znázorněných třemi samostatnými křivkami vývoje. Jsou to jednak smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích (nikoli samotných vlaků a sražení chodce vlakem), dále smrtelné pracovní úrazy hlášené SÚIP, kromě případů, ke kterým došlo při těchto dopravních nehodách, a dále úrazy hlášené ČBÚ, ke kterým došlo při hornické činnosti nebo činnosti podléhající vrchnímu dozoru ČBÚ.
Počet smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách do roku 2012 klesal, což je odrazem dopravní úmrtnosti v ČR obecně. V roce 2013 tento počet stagnoval. Dopravní policie zaznamenala do roku 2013 pokles počtu usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. V roce 2013 tento počet činil 654 osob. K dalšímu poklesu došlo v letech 2016 a 2017 až na 577 osob. V roce 2018 počet stoupl na 656 osob. V letech 2019-2021 pokles pokračoval až na 532 usmrcených osob v roce 2021. Bohužel touto bilancí se ČR nemůže chlubit, neboť se na mezinárodním žebříčku nachází stále na jedné ze spodních příček v pořadí zemí EU. Porovnává se počet usmrcených osob na milion obyvatel. Na prvních příčkách žebříčku jsou dlouhodobě Švédsko, Norsko, Dánsko a Švýcarsko s polovičními hodnotami než ČR. Naopak Rumunsko je opačném konci žebříčku.
Historicky největší meziroční pokles počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách od roku 1996 byl zaznamenán v roce 1998 (z 93 na 60). Velký pokles počtu osob usmrcených při dopravních nehodách vykázala i dopravní policie (z 1 597 na 1 360). Tento pokles je přičítán omezení maximální povolené rychlosti v obcích na 50 km/h. V roce 2001 vstoupil v platnost zákon č. 361/2000 Sb. , upravující např. povinnosti řidiče k zajištění bezpečnosti chodců. Díky tomu byl při dopravních nehodách zaznamenán meziroční pokles počtu usmrcených osob, ale na smrtelných pracovních úrazech se to příliš neprojevilo. Významný meziroční pokles smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán až v roce 2003 a byl patrně ovlivněn přijetím dnes již zrušeného zákona č. 475/2001 Sb. , který upravoval pracovní dobu a odpočinek řidičů. Vzhledem k tomu, že dopravní nehody jsou vyšetřovány zpravidla jen dopravní policií, nelze přesně doložit, zda se zákon podílel i na poklesu počtu případů při těchto událostech.
Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů hlášených SÚIP, s vyloučením případů z výše uvedených dopravních nehod, vykazuje (kromě roku 2014) obdobný trend jako vývoj celkového počtu smrtelných pracovních úrazů vykazovaný za Českou republiku. V roce 2013 byl počet stejný jako v roce 2012 a v roce 2014 došlo k poklesu o 15 případů. Celkový počet za ČR v roce 2014 však stoupl vlivem nárůstu počtu případů z dopravních nehod a z hornické činnosti. Nárůst počtu případů v roce 2015 byl způsoben opačným jevem. V roce 2016 došlo k poklesu o 25 případů. V roce 2017 byl pak evidován mírný nárůst, ale díky poklesu počtu případů z dopravních nehod (o 14) došlo k celkovému poklesu za ČR pod hranici 100 případů za rok (94). Obdobně tomu bylo i v roce 2019. Velký nárůst případů v roce 2018 byl způsoben případy v evidenci ČBÚ. Rok 2020 měl shodný počet případů jako rok 2016 a velmi podobné rozložení v grafu. Celkový pokles počtu případů v roce 2021 byl způsoben všemi třemi sledovanými ději, jak je patrno z grafu.
Počet smrtelných pracovních úrazů hlášených ČBÚ v roce 2013 klesl na 4, které se udály při 3 událostech. V roce 2014 došlo k nárůstu počtu případů na 11 (při 9 událostech) a v roce 2015 došlo k 9 případům způsobených 5 událostmi. V letech 2016 a 2017 byly evidovány jen 2 případy. V roce 2018 se událo extrémních 20 případů způsobených jen 8 nehodovými událostmi, v roce 2019 to byly případy 3, v roce 2020 jen 2 a v roce 2021 případ žádný.
2 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích
Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2021, vyjádřena hodnotami ukazatelů, je dokumentována v tabulce č. 2.1 v tabulkové části. Četnost případů je vypočtena z počtu případů a počtu pojištěnců rozdělených podle registrace podniků v krajích ČR.
2.1 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2021
Graf č. 2.1.1 znázorňuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2021. Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:
- vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,18), vykázaly kraje: Ústecký (0,29), Vysočina (0,28) Zlínský (0,27), Jihočeský (0,26), Královéhradecký (0,25) a
- zhruba stejně vysoké hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: hl. m. Praha (0,21), Plzeňský (0,18), Moravskoslezský (0,17), Jihomoravský (0,16) a
- nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Olomoucký (0,13), Karlovarský (0,12), Pardubický (0,10), Liberecký (0,07) a nakonec Středočeský (0,06).
2.2 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích
Grafy č. 2.2.1 a 2.2.2 zobrazují vývoj hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti (počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) v jednotlivých krajích v letech 2012–2021 (tabulka č. 2.2 v letech 2017–2021). Z grafu č. 2.2.2 vyplývá, že četnost smrtelných pracovních úrazů je v hl. m. Praze trvale nižší než činí průměrná hodnota tohoto ukazatele v ČR, obdobně je tomu v kraji Středočeském a Jihomoravském. Nejvyšší hodnotu vykázal v roce 2021 kraj Ústecký.
Grafy č. 2.2.1 Smrtené pracovní úrazy v krajích ČR v letech 2012–2021
Grafy č. 2.2.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích ČR v letech 2012–2021
3 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích
3.1 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích v roce 2021
Graf č. 3.1.1 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2021 v odvětvích (CZ-NACE) podniků – zaměstnavatelů. Z grafu plyne, že v roce 2021 došlo k největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů (24, tj. 27,6 %) u podniků zabývajících se stavebnictvím. Zaměstnáno zde bylo jen 5,2 % pojištěnců ČR (graf č. 3.1.2), avšak toto odvětví vykázalo vysokou četnost smrtelných pracovních úrazů (0,99). Časová řada (2012–2021) je uvedena v tabulce č. 10.
Poznámka: Pro větší přehlednost grafů č. 3.1.1 a 3.1.2 byla některá odvětví, v nichž došlo k ojedinělým smrtelným pracovním úrazům, sloučena a označena jako „ostatní odvětví“: Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (D.), Informační a komunikační činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.), Profesní, vědecké a technické činnosti (M), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Vzdělávání (P.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.) a Činnosti exteritoriálních organizací (U.). Údaje pro tato odvětví jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2.
Graf č. 3.1.2 zobrazuje podíl počtu pojištěnců v roce 2021 v odvětvích (CZ-NACE).
Graf č. 3.1.3 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2021 v odvětvích (CZ-NACE) událostí, při nichž k úrazu došlo.
3.2 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích
Časové řady ukazatelů smrtelných pracovních úrazů z období let 2017–2021 uspořádané podle odvětví (CZ-NACE) podniků ─ zaměstnavatelů jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2 v tabulkové části. Časové řady počtů smrtelných pracovních úrazů uspořádané podle odvětví podniků jsou podrobně uvedeny v tabulce č. 3.2.3. Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje v letech 2012–2021 jsou zobrazeny v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2.
Poznámka: Pro přehlednost v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2 nejsou zaznamenány časové řady ukazatelů vykazované v odvětvích, kde dochází k malému počtu smrtelných pracovních úrazů. Údaje pro tato odvětví jsou uvedeny v tabulkách č. 3.2.1 a 3.2.2.
Z grafu č. 3.2.1 je patrné, že trvale největší počet smrtelných pracovních úrazů vykazovalo ve většině let stavebnictví, dále to byl zpracovatelský průmysl. Ve stavebnictví bylo v letech 2014, 2015 a 2020 evidováno případů 33. V roce 2018 počet poklesl na pouhých 16. Na třetí pozici byla trvale doprava a skladování, která se dostala na místo první v roce 2016 (25) a také v roce 2018 (26) a 2019 (24). Těžba a dobývání zaznamenala v roce 2018 velký nárůst na 19 případů oproti ostatním rokům. Stejný počet případů byl evidován v roce 2004. V letech 2020 a 2021 mělo stavebnictví opět prvenství.
V grafu 3.2.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší, než činil republikový průměr. Nejvyšší četnost případů byla vykázána v letech 2012─2019 kromě roku 2017 v těžbě a dobývání. V roce 2014 tato hodnota činila 2,82 a v roce 2018 dokonce 7,76 případů na 10 000 pojištěnců. V letech 2017 a 2020 se toto odvětví nacházelo na třetí pozici. V roce 2021 byla četnost nulová, neboť po mnoha letech tam nedošlo k žádnému smrtelnému pracovnímu úrazu.
4 Smrtelná pracovní úrazovost podle právní formy podniku v roce 2021
Tato část analýzy se zabývá rozdělením smrtelných pracovních úrazů podle právních forem podniků, které se účastnily na vzniku těchto úrazů, zejména ty podniky, kde byl postižený zaměstnanec zaměstnán (viz tab. č. 4).
Tabulka č. 4 Právní forma podniků figurujících při smrtelných pracovních úrazech v ČR v roce 2021 (VÚBP)
| KÓD | PRÁVNÍ FORMA | POČET | % | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | 01 | Podnikající fyzická osoba nezapsaná do obchodního rejstříku | 14 | 16,2 |
| 1 | 02 | Podnikající fyzická osoba zapsaná do obchodního rejstříku | – | – |
| 1 | 03 | Samostatně hospodařící rolník nezapsaný do obchodního rejstříku | – | – |
| 1 | 05 | Fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živ. a samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obch. rejstříku | – | – |
| 1 | 07 | Zemědělský podnikatel – fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku | 1 | 1,2 |
| 1 | 11 | Veřejná obchodní společnost | – | – |
| 1 | 12 | Společnost s ručením omezeným | 45 | 52,3 |
| 1 | 13 | Společnost komanditní | – | – |
| 1 | 21 | Akciová společnost | 19 | 22,1 |
| 2 | 01 | Zemědělské družstvo | – | – |
| 2 | 05 | Družstvo | 2 | 2,3 |
| 3 | 01 | Státní podnik | 1 | 1,2 |
| 3 | 25 | Organizační složka státu | 1 | 1,2 |
| 3 | 31 | Příspěvková organizace | 1 | 1,2 |
| 3 | 52 | České dráhy | – | – |
| 4 | 21 | Zahraniční osoba | – | – |
| 4 | 24 | Zahraniční fyzická osoba | – | – |
| 6 | 61 | Veřejná výzkumná instituce | – | – |
| 8 | 01 | Obec, městská část hl. m. Prahy | 2 | 2,3 |
| 0 | 00 | Neuvedeno | – | – |
| celkem zúčastněných podniků | 86 | 100,0 |
Z tabulky vyplývá, že na smrtelných pracovních úrazech se účastnily podniky převážně ze soukromého sektoru. Jde především o tři skupiny podniků, a to o společnosti s ručením omezeným, dále o akciové společnosti a nakonec o fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku. Tyto tři skupiny tvořilo 78 podniků z celkových 86, tj. 90,6 %.
5 Charakteristika smrtelných pracovních úrazů
Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.
- Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).
- Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.
- Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz.
- Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).
- Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).
5.1 Nehody
V následující tabulce č. 5.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 6 nejfrekventovanějších skupin nehod, které způsobily 62 případů, tj. 71,2 %. Nehody z první skupiny nehod způsobily 20 (23,0 %) smrtelných pracovních úrazů.
V tabulce č. 5.1.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny časové řady četností skupin nehod zaznamenaných v intervalu let 2017–2021.
V grafu č. 5.1 jsou uvedeny počty smrtelných pracovních úrazů ve skupinách nehod, v nichž došlo k většímu počtu případů v letech 2012–2021.
Tabulka č. 5.1 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2021 (VÚBP) ─ výběr z tab. č. 5.1.1
| POŘADÍ | KÓD | SKUPINA NEHOD | POČET | % |
|---|---|---|---|---|
| 1. | 21 | Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (vč. břemenem na něm) | 20 | 23,0 |
| 2. | 13 | Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) | 15 | 17,3 |
| 3. | 56 | Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně | 8 | 9,2 |
| 4. | 41 | Pád na osobu – stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí | 7 | 8,0 |
| 5 | 22 | Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji | 7 | 8,0 |
| 6 | 45 | Sesutí zeminy, pád horniny (výkop, ražený prostor), proboření do materiálu (zásobník), zavalení | 5 | 5,7 |
| nejčastěji zastoupené skupiny nehod, celkem z 87 | 62 | 71,2 |
Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily následující typy nehod:
- Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (včetně mobilního stroje) – 15 případů
Většinou se jednalo o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o řízení nákladního automobilu (10 případů) a osobního automobilu (5 případů) a následný střet s jiným vozidlem nebo pevnou překážkou (strom, příkop, svodidla). Čelní střet automobilů byl evidován ve třech případech, střetů automobilů zezadu bylo evidováno pět. Čtyři řidiči neměli zapnutý bezpečnostní pás ve vozidle. Nebyl evidován žádný případ střetu vozidla s vlakem na přejezdu. Jeden případ byl způsoben infarktem řidiče. Časová řada 2012–2021 je uvedena v tabulce č. 10.
- Havárie vozidla a sražení chodce vozidlem (silniční dopravní nehody) v odvětvích:
- Stavebnictví (F.) z celkem 24 případů 4 sražení chodce.
- Doprava a skladování (H.) z celkem 18 případů 4 sražení chodce a 5 havárií vozidla.
- Zpracovatelský průmysl (C.) z celkem 13 případů 2 sražení chodce a 2 havárie vozidla.
- Velkoobchod, maloobchod; opravy motorových vozidel (G.) z celkem 7 případů 1 sražení chodce a 5 havárií vozidla.
- Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) z celkem 7 případů 1 sražení chodce.
- Zásobování vodou, činnost s odpady (E.) z celkem 6 případů 1 sražení chodce.
- Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem
V této skupině nehod došlo ke 20 případům. Ve 13 případech se jednalo o autonehodu (sražení chodce), z toho ve 12 případech nákladním automobilem. U dvou případů si řidič vozidlo nezabrzdil, to se pak rozjelo a přimáčklo ho. Dva případy byly přejetí drážním vozidlem. Dále to bylo sražení kolovým nakladačem (2), manipulátorem, traktorbagrem a buldozerem.
Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně
Bylo evidováno 8 případů, z toho byly tři pády z lešení, kde u dvou chyběla zábradlí a jeden pád pod vlivem alkoholu. Tři pracovníci propadli světlíkem bez použití OOPP. Další pád byl ze střechy objektu otvorem a také pád do stavební jámy (3,5 m) při chůzi. Nejhlubší pád byl z 15 metrů.
Pád na osobu – stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí
V této skupině nehod došlo k 7 pádům předmětu na osobu. Ve třech případech šlo o pád káceného stromu na pracovníka, který jej kácel. Strom se zavěsil za jiný strom a spadl až po nějakém čase. V ostatních případech šlo o pád betonového bloku (30 tun) na kabinu rypadla při bourání zdi, převrácení vysokozdvižného vozíku na řidiče, pád stožáru a pád trubek na vazače po destrukci stojanu.
Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji
V těchto sedmi případech se jednalo o tři stisknutí výrobní linkou (robotem), když pracovník vstoupil do prostoru linky za chodu stroje. Došlo k přimáčknutí hrudního koše nebo hlavy. Dále se jednalo o zachycení pracovníka šnekovým dopravníkem, pád do drtičky, zasažení hlavy štípacím kladivem a zachycení těla výsuvnými opěrami jeřábu.
Sesutí zeminy, pád horniny (výkop, ražený prostor), proboření do materiálu (zásobník), zavalení
Pět zaměstnanců bylo zasypáno materiálem. Čtyři byli zavaleni zeminou v nezapaženém výkopu a jeden horkou sutí z haldy při práci s bagrem, kdy mu horká suť způsobila popáleniny na 90 % těla.
5.2 Zdroje nehod
Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě výňatků ze zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu (OIP) zaslaných SÚIP do VÚBP a informací získaných z vyšetřovacích spisů od ČBÚ. Tato data byla u dopravních nehod doplněna o výsledky vyšetřování od drážní inspekce a dopravní policie.
Tabulka č. 5.2 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2021 (VÚBP) – výběr z tab. č. 5.2.1
| KÓD | SKUPINA ZDROJŮ NEHOD | POČET | % | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | 11 19-21 | Motorové silniční dopravní prostředky a traktory | 28 | 32,2 |
| 2. | 11 27 | Kolejové dopravní prostředky | 5 | 5,7 |
| 3. | 5311/31 | Budovy a halové objekty, části budov a staveb | 4 | 4,7 |
| 4. | 56 15 | Výkopy, přírodní prohlubně v terénu | 4 | 4,7 |
| 5. | 35 21 | Stroje a zařízení pro zpracování nerostných hmot | 3 | 3,4 |
| 6. | 51 15 | Stromy, porost | 3 | 3,4 |
| 7. | 53 21 | Lešení, podpěrné konstrukce | 3 | 3,4 |
| 8. | 76 21 | Plyny neklasifikované v ostatních skupinách | 3 | 3,4 |
| celkem z 87 | 53 | 60,9 |
V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2021.
V tabulce č. 5.2 je uspořádáno 5 vybraných skupin zdrojů nehod vykazujících nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2021. V tabulce č. 5.2.1 v tabulkové části analýzy je zaznamenán vývoj smrtelných pracovních úrazů ve vybraných skupinách zdrojů nehod v letech 2017–2021 podrobněji. Uvedeny jsou skupiny zdrojů nehod, v nichž docházelo dlouhodobě k výskytu smrtelných pracovních úrazů.
5.3 Zdroje úrazů
Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP a ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2021. V tabulce č. 5.3.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny jejich počty a podíly počtu v základních skupinách zdrojů úrazů. Pro lepší orientaci v grafu byly některé základní skupiny sloučeny do jedné výseče a uvedeny v tabulce č. 5.3.2.
Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazu v roce 2021 zastoupeny:
- skupina Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 39,2 %,
- skupina Budovy, konstrukce, povrchy vykázala 12,7 % případů,
- skupina Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly vykázala 11,4 % případů,
- skupina Stroje a zařízení mobilní a stabilní vykázala 11,4 % případů,
- skupina Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti vykázala 10,4 % případů,
- skupina Nebezpečné látky a přípravky vykázala 8,1 % případů,
- skupina Systémy pro dopravu, manipulaci, skladování vykázala 5,7 % případů.
V podrobnějším členění zdrojů úrazu to byly zejména tyto podskupiny z uvedených skupin:
- motorové silniční dopravní prostředky – 20 případů (23,0 %),
- stroje a zařízení stabilní nespecifikována – 5 případů (5,7 %),
- dopravní prostředky železniční – 4 případy (4,6 %),
- materiály, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel – 4 případy (4,6 %),
- elektřina – 4 případy (4,6 %).
5.4 Příčiny úrazů
V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 131) u jednotlivých událostí (83), které vedly k 94 smrtelným pracovním úrazům v roce 2021. V tabulce č. 5.4.1 je pak uvedena časová řada (2012–2021) vybraných nejfrekventovanějších závad BOZP.
Tabulka č. 5.4 Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům ČR v roce 2021
| POČET UDÁLOSTÍ | POČET ZÁVAD BOZP V UDÁLOSTI | CELKEM |
|---|---|---|
| 52 | 1 | 52 |
| 18 | 2 | 36 |
| 9 | 3 | 27 |
| 4 | 4 | 16 |
| – | 5 | – |
| 83 | 131 |
Vybrané závady BOZP v roce 2021:
Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):
- Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli – 17 případů,
- Neprovedené školení zaměstnance, chybějící lékařská prohlídka – 16 případů,
- Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění – 11 případů,
- Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika – 4 případy.
Chyby na straně zraněného pracovníka:
- Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru – 27 případů,
- Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce – 15 případů,
- Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP – 4 případy.
Ohrožení jinými osobami:
Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru – 10 případů.
5.5 Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost
V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění v roce 2021. Způsob zranění má vazbu na skupiny nehod (tabulka č. 5.1.1). Časová řada (2012–2021) je pak uvedena v tabulkách č. 10 a 11. Naprostá většina (77, tj. 89 %) jich byla způsobena mechanickým působením:
- horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně doprav. nehody) 16 případů,
- vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):
- předmětu na osobu – 16 případů,
- osoby na předmět – 13 případů,
- kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):
- mobilním (např. motorové vozidlo) – 20 případů,
- stacionárním (lis, dopravník apod.) – 7 případů,
- kontakt s jiným zdrojem úrazu – 5 případů.
U 87 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 87 zranění, z nichž 75 byla způsobena mechanicky. Byly to tyto druhy zranění:
- mnohočetná poranění – 49,
- poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů – 16,
- zlomeniny, rozdrcení, otevřené rány – 4,
- traumatická amputace, střelná rána, štípnutí hmyzem – 3,
- účinky mechanického tlaku – 3.
Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění (75 z 87), které bylo možno z dostupných dokumentů zjistit.
Jsou to:
- nitrolební poranění – 6,
- otřes mozku – 2,
- traumatický edém (otok) mozku – 1,
- zhmoždění, rozdrcení mozku – 4,
- poranění srdce aj. nitrohrudních, nitrobřišních a pánevních orgánů – 1,
- pohmoždění, traumatický hematom vnitřního orgánu – 2,
- štípnutí, bodnutí nejedovatým hmyzem – 1,
- otevřená rána – 1,
- rána střelná (zastřelení) – 1,
- traumatická amputace – 1,
- poranění mnohočetné, nespecifikované – 47,
- zlomeniny s otevřenými ranami a rozdrcením – 1,
- zlomeniny s rozdrcením – 2,
- rozsáhlá devastace těla (exploze, dopravní nehody) – 2,
- dušení, udušení (mechanickým ohrožením dýchání) – 3.
Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením (12 z 87):
Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí – 5
- otrava, toxické účinky látek – 4
- utonutí – 1
Účinky elektrického proudu, blesku – 4
Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka – 1
Následky námahy, šok, kolaps, cizí těleso – 2
Indispozice
Zranění zaměstnanci se zranili vlivem indispozice ve 12 případech. Z toho šest případů bylo způsobeno extrémním věkem zaměstnance (dopravní nehoda, dva přejetí chodci a tři zranění strojem). Tři případy byly zaviněny náhlou poruchou zdravotního stavu (přejetí drážním vozidlem, dopravní nehoda, epileptický záchvat). Jeden zaměstnanec byl indisponován léky při dopravní nehodě. Dva zaměstnanci byli pod vlivem alkoholu. Jednalo se o přejetí chodce a pád z lešení z výšky 3 m s 1,7 promile alkoholu. Indispozice se týkaly žen ve dvou případech. Extrémní množství indispozic, které způsobily smrtelný pracovní úraz za posledních 10 let, bylo evidováno v roce 2015, a to 24. Časová řada (2012–2021) je uvedena v tabulce č. 10.
Pracovní neschopnost
Z 87 případů skončilo 83 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylé 4 případy byly závažné pracovní úrazy, které se postupně změnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 55 dnů a celkem u těchto 4 případů bylo evidováno 80 dnů pracovní neschopnosti (tabulka č. 10). V grafu č. 5.6 jsou uvedeny jen ty případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy).
Počet závažných pracovních úrazů posledních letech klesá a proto nemá negativní vliv na počet smrtelných pracovních úrazů. V roce 2021 počet poklesl na hodnotu 788 případů.
6 Porušené předpisy
V roce 2021 došlo k 83 událostem, které měly za následek 87 smrtelných pracovních úrazů. V této souvislosti došlo i k dalším typům úrazů, tj. nepracovním nebo pracovním s různou dobou pracovní neschopnosti a různé závažnosti. Bylo identifikováno 131 závad BOZP a 155 porušení některého předpisu, a to zejména zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), celkem 89. Ve 23 případech byl porušen zákon č. 361/2000 Sb. (silniční zákon). Dále bylo evidováno 43 porušení ustanovení dalších zákonů a prováděcích předpisů, většinou v návaznosti na zákoník práce, viz tabulka č. 6. U zraněných zaměstnanců bylo shledáno pravděpodobné zavinění a na to navazující pravděpodobné porušení předpisů BOZP ve 2 případech. Přesné informace však nejsou v současné době k dispozici, protože oblastní inspektoráty práce nezjišťují porušení předpisů u zraněného zaměstnance (zákon č. 251/2005 Sb.). U tří případů dopravních nehod (autonehoda v zahraničí, srážka vlaků, pád lanovky) nebyly informace o zavinění a porušených předpisech kompletní nebo k dispozici.
Tabulka č. 6: Porušené předpisy a zavinění smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2021 (VÚBP)
| PŘEDPIS:KDO PORUŠIL: | ZÁKON Č. 262/2006 SB. | ZÁKON Č. 361/2000 SB. | DALŠÍ ZÁKON, PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS | CELKEM PŘEDPISY BOZP | ZAVINĚNÍ | PRAVDĚ-PODOBNÉ ZAVINĚNÍ A PORUŠENÝ PŘEDPIS |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Zraněný | 34 | 12 | 2 | 48 | 26 | 2 |
| jiná osoba | – | 11 | 1 | 12 | 12 | – |
| zaměstnavatel, jiná firma | 55 | – | 40 | 95 | 36 | 2 |
| CELKEM | 89 | 23 | 43 | 155 | 74 | 4 |
6.1 Zákoník práce a silniční zákon
Nejčastěji porušeným předpisem byl zákoník práce. Často bylo shledáno porušení několika ustanovení zákoníku práce současně, a to zaměstnancem, zaměstnavatelem, eventuálně i jinou osobou.
Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnancem – 34 případů.
Nejčastěji se jedná o § 106, odst. 4,
- zaměstnanec je povinen dbát o svou vlastní bezpečnost – 24 případů,
- písm. d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy… – 8 případů,
- písm. e) nepožívat alkoholické nápoje… – 2 případy.
Porušení zák. č. 262/2006 Sb. jinou osobou nebylo zaznamenáno.
Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnavatelem – 55 případů.
Zaměstnavatel je povinen:
- § 101 zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců – 5 případů,
- § 102 vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí – 14 případů,
- § 103 nepřipustit, informovat, zajistit, sdělit, nahradit, zabezpečit – 20 případů,
- § 104 povinnost zajistit OOPP – 3 případy,
- § 105 hlášení PÚ, záznam o úrazu – 8 případů,
- § 32, § 37, § 138, § 77, § 96 – 5 případů.
Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) zaměstnancem – 12 případů:
- § 5 odst. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení – 1 případ,
- § 5 odst. 1, písm. c) řidič je povinen přizpůsobit jízdu – 3 případy,
- § 6 odst. 1, písm. a) povinnost připoutat se za jízdy bezp. pásem – 4 případy,
- § 11 odst. 1 směr a způsob jízdy – 1 případ,
- § 17 odst. 5, písm. b) předjíždění – 1 případ,
- § 18 odst. 1 rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit… – 1 případ,
- § 22 odst. 1 přednost v jízdě, jízda křižovatkou – 1 případ.
Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) jinou osobou – 11 případů:
- § 5 odst. 1, písm. b) řidič je povinen věnovat se plně řízení vozidla – 5 případů,
- § 5 odst. 1, písm. c) řidič je povinen přizpůsobit jízdu – 3 případy,
- § 18 odst. 1 rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit… – 1 případ,
- § 24 odst. 2 couvání – 2 případy.
Porušení zák. č. 361/2000 Sb. zaměstnavatelem (nespecifikováno) nevzniklo.
6.2 Prováděcí a interní předpisy, další zákony
V návaznosti na výše uvedené paragrafy zákoníku práce byla porušena ustanovení následujících předpisů:
zaměstnavatelem nebo jinou firmou – 40 případů:
- zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP – 13 případů,
- nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů – 9 případů,
- nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky – 4 případy,
- nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích – 4 případy,
- nařízení vlády č. 201/2010 Sb., hlášení a evidence PÚ – 4 případy,
- nařízení vlády č. 168/2002 Sb., způsob organizace práce při dopravě – 1 případ,
- zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách – 1 případ,
- nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí – 1 případ,
- zákon č. 266/1994 Sb. o drahách – 1 případ,
- vyhláška č. 173/1995 Sb. dopravní řád drah – 1 případ,
- vyhláška č. 91/1993 Sb. – 1 případ.
zaměstnancem – 2 případy:
- zákon č. 266/1994 Sb. o drahách – 1 případ,
- vnitřní předpis SŽDC Bp. 1 – 1 případ.
7 Zaměstnání a věk zraněných
V tabulce č. 7 je uveden počet případů rozdělený podle zaměstnání (CZ-ISCO), tj. druhu a úrovně kvalifikace zraněného zaměstnance. Odvětví je uvedeno jen orientačně. Počty smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách jsou uvedeny odděleně.
Tabulka č. 7: Zaměstnání zraněných u smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2021 (VÚBP)
| CZ- NACE | ZAMĚSTNÁNÍ CZ-ISCO | SMRTELNÉ PÚ ─ POČTY | ||
|---|---|---|---|---|
| CELKEM | Z TOHO DOP. NEHOD | ZBÝVÁ | ||
| C. H. | Obsluha stacionárních strojů a zařízení, montéři | 6 | – | 6 |
| C. H. | Řidiči a obsluha pojízdných zařízení | 25 | 12 | 13 |
| H. | Pomocní pracovníci v dopravě a skladování | 1 | 1 | – |
| C. H. | Řemeslníci a opraváři, nespecifikováno | – | – | – |
| C. H. | Kovodělníci, strojírenští dělníci apod. | 2 | 1 | 1 |
| C. | Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu apod. | 2 | – | 2 |
| C. | Pomocní pracovníci ve výrobě | 1 | – | 1 |
| C. | Pracovníci v oblasti řemesel uměleckých, tradičních a polygrafie | – | – | – |
| D. | Pracovníci v oboru elektrotechniky/elektroniky | 1 | – | 1 |
| F. | Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektr.) | 8 | 2 | 6 |
| F. B. | Figuranti, dělníci výkopových prací a ve výstavbě, v oblasti těžby | 5 | 2 | 3 |
| A. | Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství | 5 | 1 | 4 |
| A. | Pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství | – | – | – |
| – | Pomocní pracovníci poul. prodeje, poskytování služeb a přípravy jídla | – | – | – |
| E. | Pracovníci s odpady a ostatní, uklízeči, pomocníci | 6 | 1 | 5 |
| . | Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, nespecifikováno | – | – | – |
| . | Pracovníci ve službách a prodeji | 9 | 4 | 5 |
| . | Úředníci | 3 | 2 | 1 |
| . | Techničtí a odborní pracovníci | 3 | – | 3 |
| . | Specialisté | – | – | – |
| . | Zákonodárci a řídící pracovníci | 2 | 1 | 1 |
| – | neurčeno | 8 | 1 | 7 |
| celkem ČR | 87 | 28 | 59 |
Řidiči a obsluha pojízdných zařízení utrpěli z 25 případů 12 při dopravních nehodách.
Zákonodárci, specialisté, úředníci, pracovníci řídící, techničtí, odborní, ve službách a prodeji utrpěli ze 17 případů 7 při dopravních nehodách.
Řemeslníci a opraváři utrpěli ze 13 případů jen 3 při dopravních nehodách. Časová řada (2012–2021) je uvedena v tabulce č. 10.
Pomocní a nekvalifikovaní dělníci utrpěli z 13 případů jen 4 při dopravní nehodě.
Nejvíce zastoupená věková kategorie zraněných zaměstnanců byla:
- 51–55 let v letech 2020, 2018, 2017, 2015, 2012, 2010, 2006, 2005 a 2004,
- 56–60 let v letech 2016 a 2008,
- 46–50 let v letech 2021, 2019 a 2013,
- 41–45 let v roce 2014,
- 36–40 let v roce 2011,
- 31–35 let v letech 2009 a 2007.
V letech 2012–2021 zaznamenala nejvíce případů věková kategorie 51–55 let, a to 168. Dále to byly kategorie 41–45 let se 145 případy a 46–50 let se 143 případy. Časová řada je uvedena v tab. č.10 a podrobně v tab. č. 12.
Průměrný věk zraněných zaměstnanců byl 47 let, medián 47 let. U žen byl průměrný věk také 47 let. Převážná většina (79 %) zraněných zaměstnanců byla státní příslušnosti české (69 případů), dále ukrajinské (9 případů), slovenské (6 případů) a po jednom případu příslušnosti maďarské, bulharské a ruské. Těchto celkem 18 cizích státních příslušníků bylo zraněno ve 4 případech při autonehodě, ve 4 případech pádem osoby, ve 4 případech strojem (bagr, jeřáb, manipulátor), ve 3 případech zavalením ve výkopu, pádem stromu nebo zdi na osobu a sražení chodce vlakem. Pády osob byly 2 ze střechy, 1 z lešení a 1 na rovině.
V grafu č. 7 je zobrazeno rozložení smrtelných pracovních úrazů podle kategorií věku. Byly vynechány věkové kategorie do 20 a nad 65 let (8 případů).
8 Odvětví podniků, činnosti a úkon
V následující tabulce č. 8 je uvedeno všech 83 událostí, které vedly k 87 smrtelným pracovním úrazům. Tabulka znázorňuje odvětví podniků (zaměstnavatelů) vyjádřené kódem CZ-NACE (A. až R., podrobně 1 až 90). Použité barevné odlišení je odvozeno z kapitoly č. 3. Dále znázorňuje činnosti, při nichž ke smrtelným událostem došlo. Číselný údaj (počet událostí) leží v průsečíku odvětví a činností.
Tabulka č. 8 – Odvětví podniků a činnosti
Činnost
Události, v nichž činnosti odpovídají odvětvím podniku, jsou v tabulce č. 8 vyznačeny rámečkem. Činnosti, které se od odvětví podniku odlišují, jsou mimo rámeček. Z tabulky je patrný rozptyl událostí mimo orámované části (zpracovatelský průmysl, stavebnictví). Znamená to, že odvětví podniku poskytuje informaci jen orientační. Přesnější je činnost, kterou zraněný vykonával při úrazu (odvětví činnosti). Největší počet událostí (25) se stal při činnosti „doprava silniční a závodová“ (kód 61) a vzniklo při nich 25 případů. Je zřejmé, že se na ní podílela většina odvětví. Největší počet případů (16) v jednom odvětví se odehrál v odvětví Pozemní a potrubní doprava (kód H. 49), z toho většina (8) při činnosti „doprava silniční a závodová“. Počty událostí a počty smrtelných pracovních úrazů, které vznikly v důsledku těchto událostí, jsou uvedeny v tabulkách č. 8.1 a 8.3 v tabulkové části.
Úkon
V rámci činnosti prováděl zraněný zaměstnanec úkon, kterým je podrobněji popsána situace v okamžiku úrazu. Počty případů jsou uvedeny v tabulkách č. 8.2 a 8.4.
9 Měsíc a hodina úrazu
V grafu č. 9.1 je uveden počet smrtelných pracovních úrazů, ke kterým došlo v jednotlivých měsících roku 2021. Odděleně jsou uvedeny smrtelné pracovní úrazy při dopravních nehodách a také další případy při pracovních úrazech, kdy došlo k úmrtí více osob při jedné události (dále jen hromadné pracovní úrazy). V roce 2021 byly tyto události evidovány jen tři se sedmi smrtelnými pracovními úrazy, stejně tak jako v roce 2020.
K největšímu počtu událostí v roce 2021 došlo při práci samotné (v grafu jako ostatní) v měsíci červnu, tak jako v roce 2011. V letech 2007, 2009 a 2013 to bylo v říjnu. V letech 2008 a 2010 byl zaznamenán největší počet těchto událostí v měsíci září, v roce 2020 v červenci a v roce 2012 v dubnu a květnu.
K největšímu počtu událostí při dopravních nehodách (havárie vozidla, sražení chodce) došlo v červenci a srpnu. V roce 2020 to bylo v říjnu, stejně jako v letech 2009 a 2013. V roce 2018 to bylo v měsíci květnu, tak jako v letech 2015, 2011 a 2008. V letech 2012 a 2014 to bylo v červnu.
V grafu č. 9.2 je uveden počet událostí, které vedly ke smrtelným pracovním úrazům v jednotlivých hodinách dne. Odděleně jsou uvedeny dopravní nehody.
V grafu je patrný dvanáctihodinový úsek (od 6. do 18. hodiny) denní pracovní aktivity, v němž došlo k 69 událostem z 83 (tj. 87 %) vedoucích k 73 smrtelným pracovním úrazům. K největšímu počtu událostí došlo od 14 do 15 hodin. Během noční pracovní aktivity (od 18. do 6. hodiny) došlo jen k 14 událostem, které způsobily 14 smrtelných pracovních úrazů.
V roce 2021 došlo k největšímu počtu událostí způsobených dopravními nehodami (haváriemi vozidel, sražením chodců) od 9 do 10 hodin.
10 Závěr
V roce 2021 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 18 smrtelných pracovních úrazů méně a počet událostí klesl také o 18. Tento pokles byl způsoben zejména poklesem počtu případů ve stavebnictví o 27 %. Četnost smrtelných pracovních úrazů klesla na hodnotu 0,18. Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.
Nejčastější jevy:
1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na pozemních komunikacích, které způsobily 28 smrtelných pracovních úrazů. Z toho bylo osm sražených chodců automobilem, z toho nákladním 12 a osobním jeden. K dalším případům došlo v souvislosti s provozem drážních vozidel. Chodec byl sražen vlakem, posunovač vagónem, vlakvedoucí vypadl za jízdy z vlaku a také došlo ke střetu dvou vlaků. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (28 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Šlo zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 28 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných zařízení (CZ-ISCO 83000) se jich 17 událo při dopravních nehodách. Zákonodárců, specialistů, úředníků, pracovníků řídících, technických, odborných, ve službách a prodeji bylo evidováno při dopravních nehodách šest. Řemeslníků a opravářů bylo zaznamenáno při dopravních nehodách sedm a dělníků pomocných a nekvalifikovaných také sedm. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že je dodržovat nemusí. Z celkem usmrcených 532 osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v roce 2021 jich bylo 5,3 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.
2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (75 případů, tj. 86 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a pády osob. Dále pak sražením mobilním strojem a kontaktem se stacionárním strojem.
3. Nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru (27 případů). Celkem bylo evidováno 131 závad BOZP.
4. Porušených předpisů bylo shledáno 155, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma), a to 95. U dopravních nehod podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o nevěnování se plně řízení, způsob jízdy a rychlost jízdy. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno v 26 případech zraněnému zaměstnanci a ve 36 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 2 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.
5. Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení vykázali nejvíce případů, a to 25. Řemeslníci a opraváři vykázali případů 13.
6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 46–50 let (15 případů). Tato věková skupina byla nejfrekventovanější také v letech (2019 a 2013). Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2021 byl 47 a medián také 47 let.
7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se stavebnictvím (24 případů), dále pak dopravou a skladováním (18 případů) a také zpracovatelským průmyslem (13 případů).
8. V odvětví těžba a dobývání nebyly zaznamenány žádné smrtelné pracovní úrazy.
9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů (30) vykázala doprava a skladování.
10. Činnost s největší četností smrtelných pracovních úrazů byla doprava silniční a závodová (25 případů), dále pak strojní zpracování (11 případů), práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (9 případů), skladování, včetně obsluhy manipulačních a skladových zařízení (5 případů) a chůze (5 případů).
11. Hromadné smrtelné pracovní úrazy se udály tři, při nichž zemřelo sedm zaměstnanců. Jednalo se o dopravní nehodu, kdy nákladní vozidlo srazilo pracovníky instalující dopravní značení na silnici. Dále se jednalo o explozi plynu a v dalším případě o nadýchání toxického plynu na automatizované výrobní lince. Sražených a přejetých chodců automobilem bylo evidováno celkem 13 a vlakem 2. Vlak se srazil s vlakem v jednom případě.
12. Během denní pracovní aktivity došlo k 87 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.
13. Došlo k 7 smrtelným pracovním úrazům žen. Jednalo se o přejetí chodce nákladním automobilem, vraždu, dva pády z výše a také tři dopravní nehody osobních automobilů, které byly způsobeny vlastním zaviněním. V jednom případě byl věk řidičky 74 let.
14. Z dostupných materiálů vyplývá, že dva případy byly způsobeny pod vlivem alkoholu, a to pádem z lešení (1,7 promile) a dopravní nehodou, kdy byl couvajícím nákladním automobilem sražen chodec. Údaje o obsahu alkoholu nebyly v některých letech uváděny. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006 (3,5 promile) po pádu ze střechy. V roce 2019 byl naměřen obsah alkoholu 3,0 promile po pádu z lešení z výšky 7 m.
15. Celkem v 83 případech (95 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 4 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 80 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 55 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.
V tabulkách č. 10 a 11 jsou uvedeny některé vybrané charakteristiky a způsoby zranění u smrtelných pracovních úrazů za posledních deset let.
Použité zdroje dat
1. Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR, ČSÚ;
2. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ;
3. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP;
4. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP;
5. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR;
6. Data z databáze Českého báňského úřadu.
zdroj: bozpinfo.cz