Úvod
Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2020 stoupl oproti roku předcházejícímu o 11 případů a dosáhl celkového počtu 105 případů. Na tomto nárůstu se nejvíce podílelo odvětví Stavebnictví (F.), kde byl evidován téměř dvojnásobek počtu případů.
V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok (průměrně 250). Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a činil 100–200 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok. V roce 2019 se tento rekord zopakoval se shodným počtem případů.
Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech v roce 2020 měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice). Při 33 událostech se smrtelně zranilo 37 zaměstnanců. Střet vlaku s chodcem způsobil případů šest, střet vlaku s automobilem případy dva a s vlakem případ jeden. V roce 2009 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR pod hodnotu 1 000 (901 případů). Tento trend dále pokračoval až do roku 2013 (654 usmrcených osob). Tím došlo i ke snížení počtu takto vzniklých smrtelných pracovních úrazů (32 případů, tj. 4,9 %). V letech 2016 a 2017 počet usmrcených osob při dopravních nehodách opět klesl až na hodnotu 577. V roce 2019 bylo evidováno 618 a v roce 2020 jen 518 (historické minimum) usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích.
Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,3 %, na závažných již 14,8 % a na smrtelných dokonce 40,0 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě.
Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze schodů, na rovině ap.) a pády na osobu (předmětu, břemene, stroje, zeminy ap.). Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 21 % (22 případů).
Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (CZ-ISCO). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále na činnosti a zaměstnání zraněného zaměstnance.
Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán vysokou zaměstnaností v tomto odvětví (počet pojištěnců), ale četnost případů (0,13) je nižší než průměrná hodnota za ČR (0,22). Dopravní nehody se na případech ve zpracovatelském průmyslu podílely jen třemi smrtelnými pracovními úrazy.
Nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů a způsobů práce zaměstnancem, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru, celkem ve 38 případech. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2020 zaznamenala 3 události, při nichž zemřelo celkem sedm zaměstnanců. V roce 2016 nebyl zaznamenán hromadný případ žádný. Ženy utrpěly dva smrtelné pracovní úrazy, z toho jeden při autonehodě.
Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích v roce 2020
Graf č. 3.1.1 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2020 v odvětvích (CZ-NACE) podniků – zaměstnavatelů. Z grafu plyne, že v roce 2020 došlo k největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů (33, tj. 31,4 %) u podniků zabývajících se stavebnictvím. Zaměstnáno zde bylo jen 5,1 % pojištěnců ČR (graf č. 3.1.2), avšak toto odvětví vykázalo vysokou četnost smrtelných pracovních úrazů (1,39). Časová řada (2011–2020) je uvedena v tabulce č. 10.
Graf č. 3.1.2 zobrazuje podíl počtu pojištěnců v roce 2020 v odvětvích (CZ-NACE).
Graf č. 3.1.3 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2020 v odvětvích (CZ-NACE) událostí, při nichž k úrazu došlo.
Nehody
V následující tabulce č. 5.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 6 nejfrekventovanějších skupin nehod, které způsobily 80 případů, tj. 76,2 %. Nehody z první skupiny nehod způsobily 34 (32,3 %) smrtelných pracovních úrazů.
5.1.1 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (včetně mobilního stroje) – 37 případů
Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o řízení nákladního automobilu (21 případů) a osobního automobilu (11 případů) a následný střet s jiným vozidlem nebo pevnou překážkou. Čelních střetů automobilů bylo evidováno pět. V šesti případech se řidič nevěnoval řízení a narazil zezadu do automobilu jedoucího před ním. V sedmi případech došlo k vyjetí automobilu z komunikace a nárazu do překážky (strom, viadukt, mostní pilíř, příkop, svodidla). Ve dvou případech se jednalo o střet vozidla s vlakem na přejezdu. V jednom případě řidič po nárazu do jiného automobilu uhořel. Dva zaměstnanci zemřeli při jízdě na stupačce KUKA vozu. Jeden byl při couvání přiražen na betonový sloup a druhý spadl v zatáčce. Bylo sraženo a přejeto sedm chodců. Tři případy byly hromadné a zemřelo při nich sedm pracovníků. Dva případy byly zaviněny mikrospánkem a dva případy infarktem řidiče. Zranění zaměstnanci v sedmi případech nepoužili bezpečnostní pás ve vozidle (pětkrát řidič, dvakrát spolujezdec). Časová řada 2011–2020 je uvedena v tabulce č. 10.
U Dopravy a skladování (H.) se pak jednalo o 13 případů z celkových 21 smrtelných pracovních úrazů.
U Stavebnictví (F.) bylo takto evidováno 12 případů z celkových 33 smrtelných pracovních úrazů.
U odvětví Velkoobchod, maloobchod; opravy motorových vozidel (G.) byly zaznamenány případy 4 při dopravních nehodách z celkových 6 smrtelných pracovních úrazů.
U Zpracovatelského průmyslu (C.) byly evidovány jen 3 případy způsobené dopravními nehodami z celkových 16 smrtelných pracovních úrazů.
5.1.2 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně
Bylo evidováno 11 případů, z toho čtyři propady světlíkem a čtyři pády ze střechy objektu. Další 3 pády byly z lešení, z toho u dvou chyběla zábradlí. Nejhlubší pád byl z 30 metrů. U dvou případů byl zjištěn alkohol.
5.1.3 Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem
V této skupině nehod došlo k 11 případům. V šesti případech se jednalo o sražení chodce vlakem a ve dvou případech nákladním automobilem. Jeden případ se stal přejetím chodce nakladačem a dva případy přiražením vysokozdvižným vozíkem.
5.1.4 Pád na osobu – stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí
V této skupině nehod došlo k 11 pádům předmětu na osobu. Ve čtyřech případech šlo o pád káceného stromu, ve dvou případech o pád zdi a ve dvou o pád roury. Po jednom případu byl zaznamenán pád balíku slámy, betonového kvádru do výkopu a přimáčknutí pracovníka nákladním automobilem, který ho opravoval.
5.1.5 Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji
V těchto sedmi případech se jednalo o dvě stisknutí výrobní linkou (robotem), tři případy zavinil dopravník, jeden lis a jeden výtah.
5.1.6 Kolaps, infarkt
Šest zaměstnanců podlehlo při práci kolapsu organizmu. Potvrzeny bylo čtyři infarkty, ostatní pravděpodobně také. Stalo se to řidičům nákladního automobilu nikoli během jízdy (na parkovišti a na WC) a za jízdy také. V jednom případě pracovník zkolaboval při chůzi, při odpočinku v šatně a v kabině vysokozdvižného vozíku.
Vybrané závady BOZP v roce 2020:
Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):
- Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli – 15 případů
- Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika – 12 případů
- Neprovedené školení zaměstnance, chybějící lékařská prohlídka – 9 případů
- Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění – 8 případů
Chyby na straně zraněného pracovníka:
- Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru – 38 případů
- Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce – 21 případů
- Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP – 8 případů
Ohrožení jinými osobami:
Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru – 8 případů
Odvětví podniků, činnosti a úkon
V následující tabulce č. 8 je uvedeno všech 101 událostí, které vedly ke 105 smrtelným pracovním úrazům. Tabulka znázorňuje odvětví podniků (zaměstnavatelů) vyjádřené kódem CZ-NACE (A. až Q., podrobně 1 až 86). Použité barevné odlišení je odvozeno z kapitoly č. 3. Dále znázorňuje činnosti, při nichž ke smrtelným událostem došlo. Číselný údaj (počet událostí) leží v průsečíku odvětví a činností.
Tabulka č. 8 – Odvětví podniků a činnosti
Činnost
Události, v nichž činnosti odpovídají odvětvím podniku, jsou v tabulce č. 8 vyznačeny rámečkem. Činnosti, které se od odvětví podniku odlišují, jsou mimo rámeček. Z tabulky je patrný rozptyl událostí mimo orámované části (zpracovatelský průmysl, stavebnictví). Znamená to, že odvětví podniku poskytuje informaci jen orientační. Přesnější je činnost, kterou zraněný vykonával při úrazu (odvětví činnosti). Největší počet událostí (30) se stal při činnosti „doprava silniční a závodová“ (kód 61). Je zřejmé, že se na ní podílela většina odvětví. Největší počet událostí (16) v jednom odvětví se odehrál v odvětví Pozemní a potrubní doprava (kód H. 49), z toho většina (11) při činnosti „doprava silniční a závodová“. Počty událostí a počty smrtelných pracovních úrazů, které vznikly v důsledku těchto událostí, jsou uvedeny v tabulkách č. 8.1 a 8.3 v tabulkové části.
Úkon
V rámci činnosti prováděl zraněný zaměstnanec úkon, kterým je podrobněji popsána situace v okamžiku úrazu. Počty případů jsou uvedeny v tabulkách č. 8.2 a 8.4.
Názvy a kódy odvětví (CZ-NACE) použité v tabulce č. 8
Závěr
V roce 2020 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 11 smrtelných pracovních úrazů více a počet událostí stoupl o 8. Počty byly stejné jako v roce 2016. Tento nárůst byl způsobený zejména nárůstem počtu případů ve stavebnictví na dvojnásobek a také událostí s hromadnými úrazy. Četnost smrtelných pracovních úrazů stoupla na hodnotu 0,22. Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.
Nejčastější jevy:
1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na pozemních komunikacích, které způsobily 37 smrtelných pracovních úrazů. Z toho bylo osm sražených chodců automobilem, z toho nákladním šest a osobním dva. Dva případy se staly střetem s vlakem. Kromě toho bylo sraženo šest osob vlakem. Také došlo ke střetu dvou vlaků. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (39 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Šlo zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 28 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných zařízení (CZ-ISCO 83000) se jich 17 událo při dopravních nehodách. Zákonodárců, specialistů, úředníků, pracovníků řídících, technických, odborných, ve službách a prodeji bylo evidováno při dopravních nehodách šest. Řemeslníků a opravářů bylo zaznamenáno při dopravních nehodách sedm a dělníků pomocných a nekvalifikovaných také sedm. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že je dodržovat nemusí. Z celkem usmrcených 518 osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v roce 2020 jich bylo 7,1 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.
2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (93 případů, tj. 89 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a pády osob. Dále pak sražením mobilním strojem a kontaktem se stacionárním strojem.
3. Nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru (38 případů). Celkem bylo evidováno 145 závad BOZP.
4. Porušených předpisů bylo shledáno 164, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma), a to 88. U dopravních nehod podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o nevěnování se plně řízení, způsob jízdy a rychlost jízdy. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno v 65 případech zraněnému zaměstnanci a ve 33 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších 4 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.
5. Řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení vykázali nejvíce případů, a to 28. Řemeslníci a opraváři vykázali případů 27.
6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 51–55 let (21 případů). Tato věková skupina byla nejfrekventovanější také v dalších letech (2018, 2017, 2015, 2012 a dalších). Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2020 byl 48 a medián 52 let.
7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se stavebnictvím (33 případů), dále pak dopravou a skladováním (21 případů) a také zpracovatelským průmyslem (16 případů).
8. V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenány 2 smrtelné pracovní úrazy. Jednalo se o zachycení pásovým dopravníkem a rozdrcení důlní lokomotivou.
9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů (39) vykázala doprava a skladování.
10. Činnost s největší četností nehodových událostí byla v roce 2020 doprava silniční a závodová (32 případů). Dále to byly práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (14 případů), skladování včetně obsluhy manipulačních a skladových zařízení (8 případů) a chůze (6 případů).
11. Hromadné smrtelné pracovní úrazy se udály tři, kdy při nich zemřelo 7 zaměstnanců. Jednalo se o dopravní nehody. V jednom případě řidič narazil do viaduktu, v druhém případě přejel do protisměru a čelně narazil do jiného vozidla. V třetím případě nákladní vozidlo vjelo do tří pracovníků, kteří opravovali svodidla. Sražených a přejetých chodců automobilem bylo evidováno celkem 7 a vlakem 5 zaměstnanců. Vlak se srazil s automobilem ve dvou případech, jednou s vlakem a jednou s vrtnou soupravou.
12. Během denní pracovní aktivity došlo k 87 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.
13. Došlo ke 2 smrtelným pracovním úrazům žen. Šlo o přejetí nakladačem a dopravní nehodu, která byla způsobena vlastním zaviněním. U obou případů byl věk hodně nad průměrem všech postižených těmito úrazy.
14. Z dostupných materiálů vyplývá, že 4 případy byly způsobeny pod vlivem alkoholu, a to pád z lešení (2,3 promile), pád ze střechy (0,5 promile) a ve 2 případech se jednalo o sražení vlakem. Při dopravních nehodách nebyl evidován případ žádný. Údaje o obsahu alkoholu nebyly v letech 2013–2018 uváděny. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006 (3,5 promile) po pádu ze střechy. V letech 2005–2011 byl naměřen maximální obsah alkoholu v rozmezí 2,07–2,99 promile.
15. Celkem v 95 případech (90 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 10 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 303 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší trvala 130 dnů. V roce 2007 to bylo rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.
zdroj: bozpinfo.cz