Na semináři BOZP, pracovnělékařské posudky a pracovněprávní návaznosti zazněla řada dotazů z oblasti pracovnělékařských služeb. Odpovídali na ně MUDr. Dana Kuklová a Robert Křepinský.
Poskytovatel pracovnělékařských služeb A, se kterým má zaměstnavatel uzavřen smluvní vztah, vydá lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci s podmíněným posudkovým závěrem. Zaměstnavatel podá návrh na přezkoumání lékařského posudku tomuto poskytovateli A, neboť podmínka práce je pro něj nerealizovatelná. Poskytovatel pracovnělékařských služeb A na základě tohoto podaného návrhu svůj původní lékařský posudek zruší a vydá lékařský posudek nový se závěrem „pozbyl dlouhodobé způsobilosti k práci“. Návrh na přezkoumání tentokrát podává posuzovaná osoba, ovšem jinému poskytovateli pracovnělékařských služeb B, a návrh je postoupen správnímu orgánu tímto poskytovatelem B. Jde pravděpodobně o dalšího smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb (PLS) nebo tzv. pověřeného poskytovatele. Je tento postup v souladu se zákonem?
Uvedený postup je v rozporu se zákonem, protože poskytovatel PLS není oprávněn posuzovat lékařské posudky jiného poskytovatele PLS. Toto jasně plyne ze zákona. Poskytovatel pracovnělékařských služeb B, i když jde o pověřeného poskytovatele, nemůže dirigovat poskytovatele pracovnělékařských služeb A a na svá bedra přenést další posudkovou rozvahu. Je to celkově špatně pojato.
Stačí zaměstnavateli doložit (pro případnou kontrolu) k výstupní lékařské prohlídce pouze tiskopis podepsaný zaměstnancem s termínem výstupní prohlídky, vč. jeho jména a příjmení, když odcházející zaměstnanec nakonec na výstupní prohlídku nedorazí?
Zaměstnavatel prokazatelně vyšle zaměstnance na výstupní prohlídku a vybaví ho písemnou žádostí. Toto prokazatelné vyslání si uloží a dotyčný buď dojde, nebo nedojde na prohlídku. Pokud ano, tak si k tomu zaměstnavatel přiřadí informaci z výstupní prohlídky – potvrzení o provedení výstupní prohlídky.
Je zaměstnanec povinen přijít na pracovnělékařskou prohlídku, pokud je na home office?
Home office je jedna z forem jiného místa výkonu práce a zaměstnavatel je ten, kdo určuje, kdy zaměstnanec půjde na prohlídku. Nezáleží, jestli je zaměstnanec v práci nebo na home office. Je to pouze případ jiného místa výkonu práce, není to dočasná pracovní neschopnost.
Můžeme provádět odborné vyšetření EMG u periodických prohlídek v případě lokální svalové zátěže zařazené do kategorie třetí, i když to vyhláška č. 79/2013 Sb. nenařizuje? Je to v rámci prevence vzniku nemocí z povolání. Plynou z toho pro nás rizika?
Rizika neplynou. Pokud se provádí odborné vyšetření nad rámec stanovený právním předpisem, je to možné chápat jako postup zaměstnavatele k podpoře zdraví. Musíme ale zaměstnance přesvědčit, že je to pro něj smysluplné. Pokud na to nepřistoupí, není opora v právním předpisu, jak ho k tomuto odbornému vyšetření donutit. Jinou věcí je, kdy rozhodne o dalším odborném vyšetření poskytovatel pracovnělékařských služeb, se kterým má zaměstnavatel uzavřen smluvní vztah. Tento poskytovatel má právo vyslat zaměstnance na další odborné vyšetření, a to až po provedení základního vyšetření. A pokud se mu zaměstnanec nepodrobí, pak zaměstnavateli oznámí, že lékařský posudek nebude vydán.
Jaká je periodicita lékařských prohlídek u zaměstnanců, kteří školí osoby na vyhlášku č. 50/1978 Sb.?
Pokud není podle kategorizace prací stanovena lhůta kratší, platí lhůta této periodické prohlídky podle ustanovení § 11 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jednou za 4 roky, a po dovršení 50 let věku jednou za 2 roky. Jde o riziko ohrožení zdraví.
Jaký druh lékařských prohlídek se provádí, pokud se změní u zaměstnance kategorizace práce během jeho pracovního poměru – z kategorie 2. na kategorii 1., náplň práce je stejná nebo obdobná?
Potřeba mimořádné prohlídky zde není, nižší kategorie je vždy zahrnuta v té kategorii vyšší. Posuzují se vždy náročnější podmínky. Pokud sedí druh práce, mohu na nižší kategorii zaměstnance přeřadit bez prohlídky. V případě, že by však šlo o případ změny druhu práce či převedení na jinou práci, což není podle dotazu Vámi uvedený případ, a to za odlišných podmínek podle ustanovení § 10 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., pak by šlo o prohlídku vstupní.
Můžete vyjmenovat všechny účely vydání lékařského posudku pro zaměstnavatele poskytovatelem pracovnělékařských služeb (PLS), se kterým má uzavřený smluvní vztah?
Lékařský posudek vydává poskytovatel PLS pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci, nebo, pokud tak stanoví právní předpis, pro účel pracovněprávních vztahů, kdy je nutné posoudit, zda dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci bylo způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, přičemž účelem posudku není posouzení zdravotní způsobilosti k práci.
Jakmile bude ukončen nouzový stav, nesmím již vydat čestné prohlášení. Pokud bude nějaká krajní situace, můžu dát budoucímu zaměstnanci podepsat prohlášení v předstihu? Je někde stanoven požadavek, kdy má být čestné prohlášení vyplněno/podepsáno?
Tento případ čestných prohlášení se vztahuje pouze na nouzový stav, a to v rozsahu podle usnesení vlády ČR. Dopředu se nikdy neví, jak bude vypadat zdravotní stav třeba zítra.
Jaká je perioda pravidelného dohledu na pracovišti v kategorii 1., tzv. čisté. Konkrétně nerozumím výkladu zákona č. 373/2011 Sb., § 54, kde je uvedeno „ostatní součásti pracovnělékařských služeb podle § 53 odst. 1 zaměstnavatel zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele PLS, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu“.
V případě kategorie první, kdy není součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem zákona č. 373/2011 Sb. nebo jinými právními předpisy, není povinností zaměstnavatele zajišťovat provedení pravidelného dohledu. V případě, kdy zaměstnavatel usoudí, že je výkon pravidelného dohledu důvodný, musí uzavřít pro výkon této služby s poskytovatelem PLS smluvní vztah, a dále postupuje ve lhůtách podle ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Zdroj: bozpinfo.cz