Základními předpisy ukládajícími povinnost v oblasti spalinových cest jsou předpisy v oblasti požární ochrany, konkrétně vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, která je prováděcím předpisem vydaným k zákonu č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, což je deklarováno v preambuli vyhlášky:
„Ministerstvo vnitra stanoví podle § 101 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2015 Sb., k provedení § 44 odst. 3, § 45 odst. 2 a § 47 odst. 3. zákona.“
Smyslem zákona o požární ochraně je prevence požárů, což vyplývá i z § 1 Úvodní ustanovení:
(1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, si nikdo nesmí vykládat zákon proti jeho smyslu (viz § 2 odst. 2: Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.).
Vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, tedy stanoví opatření proti vzniku požárů v odvodech spalin, samozřejmě v odvodech spalin, kde požár hrozí. Již z názvu je zřejmé, že jedním z preventivních opatření je čištění neboli odstraňování hořlavých látek. Kontrola, prováděná kominíkem, má za účel mimo jiné zjistit, zda byly hořlavé látky odstraněny.
Prevence jakéhokoli rizika se zajišťuje řadou technicko-organizačních, popř. sankčních opatření, přednostně pak opatřeními technickými. V případě rizika požáru v odvodech spalin se uplatňují níže uvedená opatření, a to v následujícím pořadí:
- použití spotřebičů, u nichž je riziko požáru vyloučeno tím, že při jejich provozu nevznikají hořlavé látky (saze, kreosot apod.), nebo, pokud vznikají, neexistuje nebo je eliminován zdroj schopný je zapálit (např. jiskry),
- použití materiálů s odolností proti vyhoření sazí na montáž odvodů spalin,
- odstraňování hořlavých látek,
- kontrola plnění uložených opatření,
- sankce za neplnění stanovených opatření.
Při rozhodování, zda se na daný odvod vztahuje vyhláška č. 34/2016 Sb., je tedy nutné zjistit, zda v daném odvodu spalin požár hrozí, či nikoli. U odvodů spalin je toto rozhodování velice jednoduché – stačí zjistit, zda bylo k jejich montáži předepsáno použití materiálů odolných proti vyhoření sazí.
Podle ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv je možno použít komínové výrobky z plastů pouze pro spotřebiče na plynná paliva pro suchý nebo mokrý provoz.
Z tohoto ustanovení ČSN 73 4201 je zřejmé, že v odvodech spalin od plynových spotřebičů technické předpisy riziko požáru nepředpokládají. Tuto skutečnost potvrdili ve svém příspěvku na XXIII. ročníku mezinárodní konference Požární ochrana 2014 Ing. Dana Chudová, Ph.D. a Bc. Karel Mitrenga z Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské Ostrava, když k tehdejšímu nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, uvedli:
„Přestože je NV prováděcím předpisem k zákonu o požární ochraně, který řeší ochranu života, zdraví občanů a majetku před požáry, NV stanoví také požadavky na odtahy spalin od spotřebičů na plynná paliva kategorie B, C. U těchto spotřebičů je teplota spalin natolik nízká (60 – 140 °C) a při spalování plynů vznikají hořlavé zbytky (saze) v tak malém množství, že riziko vzniku požáru vlivem spalin je prakticky nulové… Z výše uvedeného plyne, že v odvodech spalin ze spotřebičů na plynná paliva je vyloučena jak kumulace hořlavého materiálu, tak i iniciátor požáru…“
Vyhláška se tedy nevztahuje na odvody spalin ze spotřebičů na plynná paliva, neboť v těchto odvodech je vyloučena jak kumulace hořlavého materiálu, tak i iniciátor požáru, tzn. že v nich neexistuje riziko požáru.
Čištění a kontroly jsou naopak velice důležité zejména u spotřebičů na pevná paliva, jako je dřevo a uhlí, zvláště pak hnědé uhlí. Při jejich spalování, především pak za nízkých teplot, nebo topení mokrým nebo vlhkým palivem, vzniká vysoce hořlavý kreosot (dehtovitá hnědá až černá látka). V případě jeho vznícení dojde k tzv. komínovému požáru s teplotami i přes 1 000 °C.
zdroj: bozpinfo.cz